Brmlab

brmlab@brmlab.cz

3 participants
4032 discussions

FYI: seminar aplikovane matematicke logiky
by David Klusacek 22 Jun '11

22 Jun '11

Ahoj brmlaboranti, prisla mi nedavno pozvanka na prednasku ktery by mohla zajimat i nektere z vas. Memristor je prvek jehoz odpor zavisi na naboji ktery jim protekl. Jako takovy se da pouzit pro implementaci pameti (vetsim proudem zapisujete, mensim proudem, hodnotu impedance zmerite (musi mit nulovou stredni hodnotu, pripadne kdyz ne tak pak musite udelat writeback precteneho aby se vam informace neztracela)). Je dost pravdepodobne ze pameti budoucich pocitacu budou sestaveny z memristoru (vyhody: nepotrebuji refresh, narozdil od MRAM je neznicite silnym magnetickym polem, na rozdil od DRAM neni pri cteni problem s RC clankem ktery omezuje rychlost (R=odpor adresovaciho vodice, C kapacita pametoveho kondenzatoru)). Jak rika anotace vyvoj mozna pujde jeste dal a pametove prvky budou na miste kombinovany s vypocetnimi, takze by pocitace mohly napr. pripominat umelou neuronovou sit, nebo alespon vylepsenou verzi soucasnych GPU (vice lokalni pameti pro jadro). Nevim jiste nakolik je zminovana prednaska verejna, studenti VS do ÚIVT na prednasky normalne chodi, pro ostani: tvarte se jako studenti a splynte s davem a nechodte tam uplne vsichni at podezrele nepreplnite prednaskovy sal. David ------------------------------------ zde je ta pozvanka: Zveme vsechny zajemce na posledni predprazdninovy seminar aplikovane matematicke logiky: Martin Klimo (Fakulta rizeni a informatiky Zilinske univerzity) MEMRISTOROVE FUZZY LOGICKE OBVODY V roku 2008 bola v laboratóriách HP zostavená TiO2-x štruktúra s vlastnosťami memristora, ktorý bol ako elektrický prvok predpovedaný už v roku 1972; a na rok 2013 je už ohlasovaná komerčná výroba memristorových pamätí. V prednáške bude ukázané, ako memristory möžu realizovať min max fuzzy logické operácie, čo umožňuje vytvárať v memristorových poliach fuzzy logické obvody s pamäťou. To umožňuje vytvoriť architektúru počítača s pamäťou neoddelenou od spracovania dát. Návrh takejto architektúry bude predmetom návrhu projektu 7RP FET-ICT, pre ktorý h?adáme partnerov. Seminar se kona ve stredu 29. cervna v 9 hod. v zasedacim sale Ustavu informatiky AV CR, Pod vodarenskou vezi 2, Praha 8, stanice metra C Ladvi. ----- End forwarded message -----

1 0

a vam se ten zakon jako libi?
by Pavel Ruzicka 21 Jun '11

21 Jun '11

vstavat a kricet, mili v listu! §2a Odpovědnost provozovatelů elektronických prostředků Provozovatelé elektronických prostředků jsou povinni zajišťovat nemožnost připojení uživatelů ke stránkám elektronických prostředků nabízejícím či umožňujícím účast na loteriích či jiných podobných hrách provozovatelů, kteří k tomu nemají povolení vydané podle zvláštního právního předpisu (4a), obsahujícím reklamu na takové služby či činnosti, nebo takové činnosti propagujícím či podporujícím. Odkaz – 4a) – vede právě k zákonu č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách. Poslanci nezapomněli ani na tučnou sankci – právnické nebo fyzické osobě, která danou povinnost poruší, hrozí pokuta až 10 milionů Kč. http://www.lupa.cz/clanky/cesko-znovu-chysta-cenzuru-internetu-prilepkem-lo… http://www.internetbezcenzury.cz/ -- e-mail: ruza(a)ruza.eu www: http://ruza.eu http://brmlab.cz

8 10

Zážitky z bitcoin semináře
by Michal Tuláček 21 Jun '11

21 Jun '11

Ahoj, toto je zápis z Bitcoin semináře pro ty z Vás, kteří jste se nezúčastnili. Seminář se povedl, děkuji slushovi, který nám trpělivě odpověděl skoro na vše a TMOVI, který dodal ten zbytek, který se týkal ekonomické teorie. Za měsíc bych dal případně druhé sezení, berte tento email jako výzvu pro poslání námětů. A teď k obsahu. Probrali jsme jak bitcoin funguje, jaké má jeho princip důsledky, jak se bitcoin vyrovná s případným prolomením sha256 a další témata. Já tu nyní nastíním zápis z toho, jak bitcoin funguje, protože to byl minimálně pro mě klíčový poznatek. Jako první je nutné opustit myšlenku "fyzického" bitcoinu, tedy nějakého drahoceného shluku bajtů, který se dá srovnat se zlatem. Takový kousek by byl problém dělit a vůbec, prostě to tak nefunguje :). Stejně tak "hornící", tedy mineři nedolují bitcoiny, ale "jen" podepisují nějaká data, to rozvedu dále. Bitcoin samotný je "jen" veřejná distribuovaná databáze transakcí, kde je napsáno, že z peněženky A bylo posláno 20 peněz do peněženky B. Pokud chcete vědět, kolik peněz je v peněžence B, projedete databázi transakcí a prostě posčítáte operace kdy peníze přišly a odečtete operace kdy peníze odešly. Víc v tom není :) Distribuovaná databáze je postavena na p2p síti, kde jsou dva typy uzlů - klienti a hornící. Klienti si posílají peníze, horníci kutají. Data jsou uložena v tzv. blocích, resp. nejdelším řetězu bloků, obsahující seznam transakcí (viz dále). Teď vám asi věhá hlavou, co tedy kutají horníci. Já se k nim ještě ale nedostanu, nejprve rozeberu transakce. Základem je, že mám peněženku, tedy mám privátní klíč, ke kterému se dá jednoduše nagenerovat veřejný klíč - to je právě adresa peněženky. Pro danou adresu jsem schopen projet databázi transakcí a posčítat, kolik je v ní peněz. Ale nejsem schopen vydat příkaz k převodu peněz jinam, pokud nejsem majitelem peněženky. Každou transakci totiž musím podepsat privátním klíčem, tedy potvrdím, že ten kdo má tuto peněženku s ní také opravdu chce něco dělat. Transakce může vést z více adres do více adres, můžu takhle přehazovat peníze a mlžit. Takovou transakci tedy podepíšete všemi privátními klíči ke všem platícím peněženkám a pošlete do světa. To samo o sobě ale nestačí, ještě tu transakci musí někdo zaúčtovat. A tady přicházejí horníci. Horníci si vyberou z okolo poletujících transakcí ty, které jim vyhovují, nebo podle pořadí, to už je na nich a zabalí je do tzv. bloku. Při tom ověří podpisy, zůstatek apod. Distribuovaná databáze bitcoinů je totiž uložena v blocích. Kdo jste někdy studoval princip gitu, tak to funguje přesně tak. Blok obsahuje nějaký počet transakcí a odkaz na předchozí blok přičemž je tento blok podepsán. Takto lze z libovolného bloku získat celý řetězec jeho předků, kde jeden odkazuje na druhý a přitom jste schopni odvodit, že žádný nebyl změněn nebo vyhozen. A v čem spočívá to dolování? Blok vypadá nějak takto: [transakce | odkaz na minulý blok | sůl] Sůl je náhodná sekvence bajtů a horník ji musí "natipovat" tak, aby hash celého bloku byl menší než nějaká konstanta (která je veřejně známá a pravidelně se upravuje podle toho, jak často se daří najít blok (aby to bylo nějak konstantní). Co z toho horník má? No má z toho bitcoiny. Má totiž právo přidat si do spočteného bloku speciální transakci, která za mining převede 50 bitcoinů na libovolný účet. Transakce může mít i nějaký transakční poplatek, tedy částku, kterou dostane horník. Výši si určuje ten, od koho peníze plynou a horníci si můžou prioritně vybírat transakce ze kterých jim to nejvíc ponese. Při zabalení bloku si pak horník tuto manipulační částku převede do své peněženky. Z uvedeného popisu vyplývá, že když chci někomu převést peníze, pak musím mít přístup k privátnímu klíči peněženky, mít dostatečný zůstatek (tedy v databázi musí být transakce, ze kterých to plyne) a nějaký horník mi musí transakci zahrnout do bloku. Výpočet bloku probíhá kompetitivně - vezmi hromadu transakcí, které máš po ruce a udělej blok. Je jasné, že ne každému se podaří spočítat takový blok jako prvnímu. "Problém" ale nastane proto, že i ti ostatní spočítají blok a teď se ho pokusí umístit jako další prvek řetězu. Klient si vždy ze všech možných řetězů vybírá ten nejdelší, tedy ten, ve kterém pokračovalo nejvíc horníků. Pomalí hornící blok nedodali včas a tedy už mezitím někdo další začal počítat další blok z toho, který už tam byl dřív a na něj pak navazují další a další bloky. Možná vás napadne, co se stane s penezi, které vydolují pomalejší hornící. V tom je právě to kouzlo - jejich blok není v nejdelším řetězu, tedy transakce nejsou v databázi, tedy ani jeho obsah není v databázi a tedy konečně tam není ani ta odměna za upočítání bloku - nic tedy nedostanou. Pro klienta to zase znamená, že si může být plně jistý zaúčtováním až když se jeho transakce nachází v dostatečně dlouhém řetězu. Klient toto ukazuje "počtem potrvzení", tedy kolik dalších bloků bylo na blok obsahující transakci navázáno. Pokud je to dostatečně dlouhý řetěz, pak je jistota zaúčtování (musí být alespoň tak dlouhý, aby nebylo v silách rozumného počítače upočítat tak dlouhý blok dost rychle). Může se stát, že transakci nezaúčtuje nikdo - pak ji klient pošle znovu. Délka bloku se liší podle významu transakce, použiju-li slushůvh příklad, pokud si za bitcoiny koupíte vilu, asi vám šest potvrzení nestačí... Může se stát, že dojde k netsplitu, tedy budou dvě různé sítě a v nich dvě zcela nezávislé databáze bitcoinu. V případě opětovného sjednocení dojde k zániku té kratší a tím i zániku všech transakcí v nich - jak už jsem mnohokrát napsal, existuje jen to, co je v databázi. Databázi tvoří nejdelší řetězec. U většiny transakcí to asi vyřeší klienti (pošlou transakce znovu), ale co když vám za tu vilu už nikdo ty bitcoiny znova nepošle? To je taková nedořešená otázka, přesahující svět bitcoinu. Tolik asi letem světem k tomu, jak jsem pochopil, že bitcoin funguje. Snad jsem na nic nezapomněl, popsal jsem databázi bitcoinu, bloky, jejich dolování i to, jak fungují transakce a peněženky. Takže pokud vás to neodradilo, happy mining. Michal Tuláček

1 0

[mata4you@seznam.cz: [Rada] Zbytky techniky]
by Petr Baudis 20 Jun '11

20 Jun '11

----- Forwarded message from mata4you(a)seznam.cz ----- Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda by se u vás nenašel nějaký šikovný člověk, který by dokázal zprovoznit scanner ScanMate. Jde o bubnový scaner, který jsem získala ke studijním účelům, ale bohužel si sním asi neporadím. Výměnou za zprovoznění skenříku nabízím jinou protislužbu, nebo výpomoc. Pro případného zájemce by se u nás našlo poměrně velké množství různé zbytkové techniky - starý fax, telefony, tel ustředna, nějaké to historické PC, disky, káblíky, monitor. Postupně musím zrušit většinu sbírek archivní techniky. Něco se mi již podařilo udat, takže většina hifi se již odstěhovala. Nicméně stále tu toho mám poměrně hodně. S pozdravem a přáním pěkného dne Mach ----- End forwarded message -----

3 3

revoluce internetovych adres, korporace/neoliberalismus
by Frantisek Apfelbeck 20 Jun '11

20 Jun '11

Zdravim ve spolek, Prave jsem na seznamu nasel tento clanek http://www.novinky.cz/internet-a-pc/236642-internetove-adresy-ceka-nejvetsi… Je to jen muj pocit nebo je to dalsi pokrok neoliberalnich skupin/korporace v ziskavani dominance in the world of world wide web? Diky za update, rad bych vedel jak se veci maji a vy do toho vidite lepe nezli ja. Z Irska a Galway, Zdravi Frantisek PS Apropo rozjizdime tento projekt kvasirsky projekt v uzke navaznosti na 091 labs https://www.noisebridge.net/wiki/091_Brew_Masters

3 3

Re: [Brmlab] [Brmlab Announce] Tydenni prehled udalosti / Weekly overview of events
by Petr Baudis 20 Jun '11

20 Jun '11

On Mon, Jun 20, 2011 at 04:17:47AM +0200, brmlab(a)gmail.com wrote: > Udalosti v brmlabu tento tyden: > Events taking place in brmlab this week: > > 24.6.2011 20:00 - http://brmlab.cz/event/1year A jeste bude... 20.6.2011 20:00 - http://brmlab.cz/event/bitcoin_seminar Petr "Pasky" Baudis

1 0

MtGox hacknuta - DB username/hash(pass) na nete
by Ondrej Mikle 20 Jun '11

20 Jun '11

(Pre pripad ze by ste este nepoculi) DB: http://ifile.it/a3kl16j/accounts.csv Cez nasledovnu adresu v par poslednych dnoch niekto prepral cca 432k bitcoinov: https://blockexplorer.com/address/1KLahQtqDNAXvrjNyfvgSBtAhwco5ZxLp4 Najprv je vidiet jak sa tam nasypu z roznych adries, nakoniec to skonci rozdelene po 50k na rozlicnych dalsich adresach.

2 2

Re: [Brmlab] [Rada] Zbytky techniky
by niekt0 19 Jun '11

19 Jun '11

Ahoj, raz som to rozbiehal a je to fakt pita. Co si pamatam, tak to islo rozbehnut na win 2000, ale myslim ze sa mi to uz nepodarilo na novsich. Hardware je to ale paradny. Ak sa mi podari najst cas, mozem sa na to poziet. Kde a kedy? n. On 6/18/11, mata4you(a)seznam.cz <mata4you(a)seznam.cz> wrote: > > > Dobrý den, > > chtěla bych se zeptat, zda by se u vás nenašel nějaký šikovný člověk, > který by dokázal zprovoznit scanner ScanMate. Jde o bubnový scaner, > který jsem získala ke studijním účelům, ale bohužel si sním asi neporadím. > Výměnou za zprovoznění skenříku nabízím jinou protislužbu, nebo výpomoc. > > > Pro případného zájemce by se u nás našlo poměrně velké množství různé > zbytkové techniky - starý fax, telefony, tel ustředna, nějaké to historické > PC, > disky, káblíky, monitor. Postupně musím zrušit většinu sbírek archivní > techniky. > Něco se mi již podařilo udat, takže většina hifi se již odstěhovala. Nicméně > stále > tu toho mám poměrně hodně. > > > S pozdravem a přáním pěkného dne > > Mach > > > _______________________________________________ > Rada mailing list > Rada(a)brmlab.cz > http://rover.ms.mff.cuni.cz/mailman/listinfo/rada >

1 0

klimatizacia
by JoHnY 19 Jun '11

19 Jun '11

Caute, v todo liste sa zjavila polozka ze mam doniest tu klimatizaciu od Ondru. Ja som cakal asi pol roka odkedy to Ondro announcol ze ma klimu pre brmlab ze ci ju bude treba alebo nebude a ked sa nic nedialo tak som si ju nakoniec zobral domov. Ak su konkretne plany na pouzitie tej klimy tak mi ich prosim zdelte lebo sa mi nechce zbytocne tu klimu nosit do brmlabu a potom tam bude dalsieho pol roka stat a ja sa budem doma potit :-) Navyse som si ju mierne hackol pre moje ucely, sice reverzibilne ale aj tak by som nerad prisiel o vynalozene usilie, takze ak niekto kto vie o co ide povie ze na ake ucely a kam tu klimu chceme do brmlabu tak bud ju donesiem alebo zasponzorujem inu. Viem ze sa ma minule na meetupe pytal Stick ci ju mam doma ale to som nevedel o co ide lebo mi akurat niekto volal, bol som von a akurat som sa vratil a v zapise z meetupu o tom nic nevidim. Dakujem za pozornost. bye, JoHnY.

5 9

Bitcoin pondelok
by Ondrej Mikle 19 Jun '11

19 Jun '11

V pondelok neviem urcite, ci sa mi podari dorazit na bitcoin seminar, tu je nejakych par veci co som mal pripravenych: 1.) co je "proof of work", jak sme sa o tom s Ruzom bavili na 2600 meetingu; v zasade vygenerovat hash, ktoreho ciselna hodnota je mensia nez "target". Z toho sa odvija pocet ocakavanych hash operacii. V preklade ide o to najst "hash, ktory ma dostatocny pocet nul": https://en.bitcoin.it/wiki/Target https://en.bitcoin.it/wiki/Difficulty 2.) MtGox - ked sa menia bitcoiny za "realnu menu", neni to uz "untraceable", pretoze transakcie konkretnych bitcoinov su verejne, len cielova adresa je podla dizajnu netraceovatelna, ak neni zviazana s "realnou identitou" - akonahle sa zviaze bud adresa alebo bitcoiny s "realnym" uctom, je anynomita v prdeli http://www.forexyard.com/en/news/Bitcoin-exchanges-offer-anti-money-launder… https://blockexplorer.com/ 3.) Kryptografia pouzita v Bitcoin: http://blog.ezyang.com/2011/06/the-cryptography-of-bitcoin/ Velmi dobry clanok o vybere eliptickej krivky, moznych utokoch. Bitcoin pouziva RIPEMD-160 (!) na vytvorenie adresy z kluca. RIPEMD-160 je znamy tym, ze second-preimage-resistance je uz roky prelomena (http://eprint.iacr.org/2004/199) - podobne ako MD5, tj. je mozne "rychlo" vytvorit dve spravy, ktore maju rovnaky hash, ale nie first-image attack (=vytvorit spravu k pevne danemu hashu X). V zasade by to znamenalo, ze prijemca by si mohol vytvorit viac adries (klucov) s rovnakym hashom, co neni az take hrozne, ale neni to uplne idealne. OM

2 1

Jump to page:

2025

2024

2023

2022

2021

2020

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

Brmlab