Ahoj,

necetl jsem to uplne cele, ale protoze spechas, tak to rovnou napisu:
opakuje se ti tam veta:
"Bohuslav Blažek jim říkal komunikátoři, obecně se používá pojem centrum 
nebo hub."

eddy



On Fri, 21 Feb 2014 14:46:00 +0100, Honza Klokanek Sipek
<klokanek@eldar.cz> wrote:

> psané dost na poslední chvíli, za chvíli do tisku [ua, never more!],
> bugreporty více než vítány.
> klo
>
> -----------
>
> Hoď ho do stroje
> ================
>
> S rostoucím zapojením počítačů do všech lidských činností začínají být
> získané záznamy o našem životě nepříjemně přesné, tím spíše, že jejich 
> sběr
> často probíhá bez našeho vědomí. V průzkumu sexuálního chování můžete 
> lhát o
> počtu orgasmů na jeden sex. Ale počet a místa plateb kartou, pohyb 
> mobilního
> telefonu nebo lidi, kterým píšete e-maily, si nevymyslíte. Stroje data 
> tiše
> sbírají s trpělivou přesností.
>
> Analýza ohromného množství dat ("big data") za pomoci sofistikovaných 
> metod,
> které se také říká data-mining, dolování dat, zajímá v první řadě banky a
> pojišťovny, které přemýšlejí, zda vám mají navýšit úvěrový limit, 
> zvednout
> pojistku, nebo vám naopak peníze nepůjčit. A markeťáky! Když se v roce 
> 2004
> k USA blížil hurikán Frances, sešli se informační mágové obchodního 
> řetězce
> Wal-Mart a rozhodli se ozkoušet svůj nový trumf: za pomoci data-miningu
> zjistit, co by lidé mohli před katastrofou kupovat.  Analyzovali data z
> prodejů před nedávným hurikánem Charley a překvapeně zjistili, že kromě
> očekávatelného zboží jako baterky a pršipláště seznamu dominuje pivo a
> jahodové „pop-tarts“, taštičky plněné ovocnou náplní. Nakonec se rozhodli
> svým databázím věřit -- obsahovaly totiž 460 terabytů dat, což podle 
> odhadů
> listu The New York Times činilo dvojnásobek obsahu tehdejšího Internetu 
> -- a
> vyslali hurikánu vstříc náklaďáky s pivem, taštičkami a výbavou pro 
> přežití.
> Vyplatilo se.
>
> IBM nejen že dodávala Hitlerovi stroje na zpracování děrných štítků, 
> které
> umožily bleskové předválečné sčítání lidu a identifikaci Židů, ale 
> servis mu
> poskytovala skrze svou německou dceřinnou společnost celou válku a její
> stroje dodaly efektivitu i evidenci židovského majetku, logistice 
> transportů
> i „konečnému řešení“. Hitlerovské Německo tak bylo bez nadsázky první
> informační společností. Československá StB používala počítače v omezené
> míře, většinu dat zpracovávala v papírové podobě, dosahovala v tom však
> takové dokonalosti, že to budí trochu tajený obdiv i dnešních badatelů.
> Estébáci potřebovali obzvlášť informace o sociálních vazbách, a k 
> vytvoření
> dojmu že o člověku vědí vše využívali i zdánlivě nenápadné detaily z 
> běžného
> života. Archivy východoněmecké Stasi vydaly ručně kreslenou mapu jedné
> takové sociální sítě. K jejímu vytvoření byly nejspíš zapotřebí desítky
> hodin sledování v terénu, zprávy udavačů, jenž bylo nutno přesvědčit ke
> spolupráci, riskantní nasazování štěnic, odposlechy se sluchátky na 
> uších a
> rešeršní práce v kartotékách a archivech. Dnes podobné grafy vytvářejí
> počítače automaticky a za pár okamžiků, z ohromného množství dat, které o
> sobě poskytujeme často nevědomky.
>
> Proč je Facebook jako chřipka?
> ------------------------------
>
> Matematickou teorii grafů založil Leonhard Euler, když v roce 1736 
> elegantně
> vyřešil oblíbený hlavolam „královeckých mostů“: zda je možné přejít všech
> sedm mostů v pruském Královci a vrátit se do původního místa, aniž by 
> člověk
> nějaký most přešel dvakrát.  Euler všechny části pevniny oddělené vodou
> nakreslil jako body (uzly) a mosty jako jejich spojnice (vazby).
> Jednoduchou úvahou pak dospěl k tomu, že uzel se třemi vazbami musí být
> pouze výchozí nebo konečný, přičemž všechny uzly v jeho grafu mají tři
> vazby, a tedy že se sedmi mosty problém nemá řešení.  Jako podobnou síť
> můžeme zobrazit leccos -- vztah molekul v buňce, síť sexuálních partnerů
> nebo třeba celou lidskou společnost.  Každý člověk je pak uzlem a to, že
> někoho zná, vytvoří vazbu, spojnici mezi dvěma uzly.  V šedesátých 
> letech se
> přišlo na to, že valná většina uzlů má vazeb něco kolem průměru a několik
> málo uzlů je naopak vysoce propojených.  Matematik Albert-László 
> Barabási,
> který stál u nového boomu zájmu o sítě, pro ně zavedl pojem bezškálové 
> sítě.
>
> Říká se, že od každého člověka na planetě nás dělí průměrně šest 
> přeskoků.
> Kolega zná člověka, který pomáhal imigrantům z Iráku, ten jednal s 
> iráckým
> ambassadorem, s nímž údajně v té době jednal i Mohammad Atta, ten jednal 
> s
> někým jiným a ten s bin Ládinem.  Většina lidí má zhruba podobné množství
> kontaktů, pak se ale vyskytují lidé, kteří znají tisíce jiných (Kdo nezná
> Ondřeje Kobzu, brzy ho pozná).  Bohuslav Blažek jim říkal komunikátoři,
> obecně se používá pojem centrum nebo hub.  Novinář Malcolm Gladwell ve 
> své
> knize Bod zlomu popisuje tyto lidi jako doslova posedlé komunikací,
> shromažďováním kontaktů, seznamováním druhých, kterým spíš než o obsah
> komunikace jde o komunikaci samou.  Bohuslav Blažek jim říkal 
> komunikátoři,
> obecně se používá pojem centrum nebo hub. Informace (stejně tak kapavka,
> módní slovo nebo používání mobilního telefonu či Facebooku) se pak sítí 
> šíří
> z jednoho konce na druhý: nejprve poměrně normálně z uzlu na uzel, dokud
> nenarazí na hub a odtud se rozprskne do všech stran a nabere na 
> rychlosti.
> Bezškálová síť je poměrně odolná vůči náhodným výpadkům jednotlivých 
> uzlů,
> ale při odstranění těchto vysoce propojených uzlů se může snadno 
> rozpadnout
> na vzájemně oddělené ostrůvky.  Jinými slovy, víte koho zavřít, až bude
> hrozit, že se něco semele.
>
> To je skutečná podstata sporu o „data retention“, povinnosti
> telekomunikačních operátorů uchovávat data o proběhlé komunikaci.  Její
> obránci argumentují tím, že se neuchovává samotný obsah vašeho hovoru 
> nebo
> SMSky (data), ale jenom záznam o tom, že komunikace proběhla 
> (metadata).  To
> ale stačí.  Uzlem je telefonní číslo a záznam o komunikaci s číslem jiným
> vytváří vazbu.  Specializovaný software typu Analyst's Notebook pak z 
> výpisu
> hovorů (nebo třeba bankovních operací) vytvoří podrobnou mapu sociální 
> sítě.
> Ve shlucích se společně octnou lidé, kteří k sobě patří, aniž by spolu
> komunikovali přímo -- stačí, že mají jistý počet společných známých. 
> Zbraň
> je to broušená na obě strany -- nespokojení občané si mohou například z
> obchodního rejstříku vytahat data o firmách podezřelých z korupce a 
> zobrazit
> jejich pavučinu, byť by je oficiálně nevlastnili politici sami.  Proto
> neziskovky tolik tlačí na to, aby stát zveřejňoval svá data ve strojově
> zpracovatelné podobě.
>
> Precrime
> --------
> Ve známé povídce P. K. Dicka Minority
> Report z roku 1956 pracuje hlavní hrdina v policejním oddělení 
> „pre-crime“,
> které má na starosti předpovídání zločinů ještě předtím, než se stanou, 
> aby
> mohlo preventivně eliminovat budoucí zločince. Dnes už nejde o fikci.
> Náhodná kontrola dokladů na ulici, statistiky trestných činů spojené s
> geografickou lokalitou, ale i záznamy z dopravních kamer, jež umí číst
> poznávací značky automobilů -- to vše řádek po řádce plní policejní
> databáze. Prvním nápadem bylo zanášení těchto informací do map a 
> sestavování
> jakýchsi map zločinu. Přidáme-li k těmto informacím údaje o čase, můžeme
> data z minulosti extrapolovat do budoucnosti -- podobně jako se 
> počítačově
> modeluje předpověď počasí nebo výskyt dotřesů po zemětřesní -- a získat
> místo a čas, kde s vyšší pravděpodobností dojde ke zločinu. Podobné mapy
> sestavili už před lety například v Santa Cruz, Memphisu nebo
> Richmondu.
>
> V Chicagu, kde se sociální problémy přetavily do alarmujícího množství
> vražd, získala místní policie několikamilionový grant na projekt mapování
> zločinu, jenž se Dickově temné vizi blíží ještě víc.  Inspirovala se 
> výzkumy
> yaleského sociologa Andrewa Papachrista, který v akademické sféře 
> analyzoval
> sociální sítě lidí zapletených do násilných zločinů a zjistil, že
> pravděpodobnost vaší vraždy je tím vyšší, čím blíže jste v sociální síti 
> k
> někomu, kdo byl zavražděn (a stejně to funguje i s vrahy).  Policie 
> najala
> bývalého armádního analytika Milese Wernicka a začala zpracovávat data ze
> svých velice rozsáhlých databází.  „Nákaza násilím“ je podle Papachrista
> nejpodobnější šíření AIDS nebo jiných nemocí -- důležité je, s kým se
> stýkáme.  Podstatné proto byly sociální vazby, jejichž zdrojem je 
> například
> společné zatčení při drobnějším deliktu, ale i to, že vás s někým 
> policajti
> potkali na ulici a tuto událost zaznamenali.
>
> Policie pak ze získané sociální sítě vyrobila „hotlist“ asi 420 lidí, 
> kteří
> by mohli v budoucnu spáchat vraždu, nebo se naopak stát její obětí. 
> Dotyčné
> pak začala obcházet.  Média publikovala rozhořčenou reakci 
> dvaadvacetiletého
> Roberta McDaniela, u něhož jednoho dne zaklepala policie a oznámila mu, 
> že
> je v jejím hledáčku a ať si dává pozor.  Protipříběhem je Jacobi Herring,
> který byl na seznamu potenciálních obětí a byl zastřelen ještě před
> návštěvou policie.  Přestože se zvedla vlna reakcí, které autory seznamu
> obviňují z rasismu (velké množství navštívených „budoucích podezřelých“ 
> jsou
> černoši) a neopodstatněných zásahů do rovnosti před zákonem, je zatím
> prevencí jenom domluva, případně nabídka služeb sociálních pracovníků --
> nikoliv zatýkání.  A policejní velitel Jonathan Lewin si slibuje, že její
> příklad ukáže celému světu, jak se to má dělat.
>
> V České republice jsou zatím podobné výzkumy zdá se v počátcích a je to 
> spíš
> sama veřejnost, kdo podobné analýzy vytváří.  Velký kus práce na 
> analýzách
> odvedl pečlivý průkopník datové žurnalistiky Jan Cibulka, který se svým
> týmem nejen sestavil mapu českého zločinu, ale srovnával jeho míru i s
> výskytem heren nebo laciných bytů.  Problémem jsou nepřesná zdrojová 
> data --
> statistiky se například evidují ke konkrétním policejním okrskům, nikoliv
> však k přesným geografickým lokalitám a je třeba je složitě přepočítávat 
> na
> hustotu obyvatel, aby data vůbec dávala smysl.  Online mapu kriminality
> aktualizuje sdružení ProPolice/Otevřená společnost, a ostravskou 
> „heatmapu“
> nejnebezpečnějších míst sestavil výzkumný tým VŠB.  Nejvíce na ní „svítí“
> Stodolní ulice a její okolí.
>
> Co vzniká pod pokličkou české policie, která je považována za spíš
> byrokratickou a nepružnou, se můžeme jen domnívat.  Jisté však je, že
> software typu Analyst's Notebook, který vykreslí mapu sociální sítě 
> třeba z
> bankovních operací nebo výpisů od operátora, používají české tajné služby
> již dlouhá léta.  Na druhé straně oceánu byly publikovány četné studie
> sociálních sítí ve vztahu k analýze terorismu, poháněné obrovskými
> finančními prostředky investovanými po 11.  září.  A právě nějaký typ
> „vazby“ k osobě podezřelé z terorismu je podle Williama Binneyho, 
> odpadlíka
> NSA, důvodem k zařazení na seznam osob, jejichž komunikace se sleduje a
> analyzuje.  Stačí, že jste si s někým poslali mail.  Nebo jeho kámošovi.
>
> -----------
> _______________________________________________
> Brmlab mailing list
> Brmlab@brmlab.cz
> http://brmlab.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/brmlab