Nevyhodu tohoto zapojenia vidim v tom, ze cez R3 potecie "nami chceny" prud. Ano, v tomto pripade je treba 400mA, to je prd. Ale predstav si, ze chces 2-3A.
Jasne, znam current mirror, kdyby tam tekl vetsi proud dal bych ho tam (do horni vetve odkud bych si odzrcadlil cast proudu, treba 1/10, to by slo na R3 a podle toho by se regulovalo). Je na to ale potreba mit 2 transisotry v jednom pouzdre (na jednom chipu) kvuli zahrivani), takze jsem chtel usetrit jednu ne-prilis castou soucastku. 0.5W ztrata v zapojeni ktery bude mit stejne ucinnost pod 50% a celkovy vykon 40W je zanedbatelna.
Existuje este zapojenie prudoveho zdroja zvane "prudove zrkadlo". http://proudovezrcadlo.webpark.cz/ pripadne kompletna bakalarka: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=18730
Vyhoda prudoveho zrkadla je, ze R3 je priamo tvoja zataz/spotrebic a nastaveny prud je nezavisly vstupnom napati.
Reseni s operakem je lepsi. Je trochu pomalejsi, ale rozhodne OA ti srovna odchylky daleko lip --- je to videt i z tech grafu (http://proudovezrcadlo.webpark.cz/), ze to nemaji uplne konstantni a ze jim to zavisi na teplote. Nehlede na to ze realny soucastky starnou a meni parametry v case, kdyz to ale das do zpetny vazby OA, tak se ti to vykomenzuje, resp. zalezi jen na mericim odporu a referencnim napeti, jak to bude presny.
Takze napajanie nemusi byt extra stabilizovane.
S operakem to nemusis stabilizovat vubec, staci vyhladit.