Prece nechces ztracet s lidmi, kteri si zvolili nekoho tak hrozneho jak popisujes? :)
Sent from my iPhone
13. 10. 2014 v 13:49, TMA tma@jikos.cz:
Ahoj Lui,
On Mon, Oct 13, 2014 at 12:14:18AM +0200, Miroslav Ludvík wrote: Ahoj Tmo, některá Tvá rozhořčení chápu (minimálně dvě věci mi připadají, že máš pravdu). Předesílám, že nejsem člen a tam nemám snahu Tě odněkud vypudit. Jen jsem se chtěl zeptat co Tě vede k tomu být členem organizace, kde nesouhlasíš s pravidli, předseda a rada to dělá vše špatně a Tebe speciálne diskriminují - viz např. wiki. Doufám, že jsem popsal správně Tvé pocity. Ale spoň já to tak vnímam.
Lui
brmlab v pocatecnich fazich byl fantasticky. Naprosto dokonaly. (OK, prehanim, ale fakt se mi nevybavuje, co by na nem bylo vylozene spatne.)
A ta vzpominka mne vede k tomu nezlomit hul.
Navic k tomu pristupuje snaha nebyt lhostejny. Netolerovat to spatne. Snazit se zmenit veci, u kterych vidim, ze by zmena mela smysl.
Mozna trpim bludy a smysl to nema. (Ted nemam na mysli lhostejny vesmir, ale ze to nema smysl ani v uzce osobnim a lokalnim meritku.)
Ma touha byla polozit zaklady procesum tak, aby dokazal brmlab prezit treba i sto let. Byl jsem ochoten kvuli tomuto cili podstoupit i vlastni nepohodli, byt za toho "zleho byrokrata", do kterezto role se mne casto snazili kolegove napasovat, pokud se jim neco nelibilo (at uz opravnene (priznavam, ne vsechny me navrhy byly vzdy zcela dokonale) nebo ne).
Asi je potreba si polozit otazku, zda to za to stoji. Desim se toho, ze prijdu na to, ze jsem se mel zvednout a odejit uz davno. Priznat si, ze jsem zbytecne ztracel cas. Tezke. Bolestive, uvedomit si vlastni blbost.
Pro bezne cleny je to furt bezva plac. Bojim se ale, ze moznost, abych byl zas pouhym beznym clenem zmizela behem meho druheho volebniho obdobi.
--TMA
P.S. Nedelaji _vsechno_ spatne. Kdyz zapomenou, ze maji brblat nad tim, ze je jejich cinnost hnusna byrokracie a misto deseti minut obstrukci se domluvi, odhlasuji a udelaji zapis, tak je to podle mne dobre. Dokazou to, videl jsem je. Ale stravit cele hodiny vymyslenim, jak to neudelat "byrokraticky" je bohuzel castejsi modus operandi.
Ta diskriminace je jen "kill the messenger" reakce. Je to prirozena variace na "Nepujdu k doktorovi, jeste by mi nasel nejakou chorobu."