Pred par tydny jsem z nahleho popudu zacal psat povidku, kde mj. vystupuje i obraz neceho jako brmlabu, opusteneho az na jednoho cloveka, se socroomem zabydlenym plysovymi medvidky, kteri delaji, ze vedou rozhovor, diky nekolika kopiim muaddiba (aby se ten jediny clovek, ktery zbyl, necitil uplne sam).Ahoj,jak tak koukam, mam asi vestecky dar.