Oprav me, jestli se pletu, ale neklesa nahodou teplota tani se vzrustajicim tlakem?
Tj. kdyz ten hodne hluboko ponorenej plovak ponorky (ma-li to tedy byt ponorka a ne jen tesne-pod-hladinove plavidlo) dojde nejake ujmy, mam takovy dojem, ze vlivem okolniho tlaku ten vosk stejne vytece vzhuru.... Nasledne potom bude plovat u hladiny opet v tuhem stavu... (ano, to je vyrazne lepsi nez nejaky olej, ale utece stejne) ;-)
-----Original Message----- From: brmlab-bounces@brmlab.cz [mailto:brmlab-bounces@brmlab.cz]On Behalf Of Thomas Shaddack Sent: Thursday, August 16, 2012 11:26 PM To: Jan Hrach Cc: brmlab@brmlab.cz; tomas@mudrunka.cz Subject: Re: [Brmlab] Fwd: Mereni radiace
Usmev, bude hur :D
Taky bych si dal kdyby se nekde splasil rozumny krystal za rozumny peniz. (Co pouziva? NaI:Tl? Jak velkej?) Soundkarta pry dava trochu blbe vysledky kvuli vazbe pres kondenzator, ale asi to bude o prizpusobeni konkretni aparatury konkretni zvukovce.
Napadlo mne zrovna pred chvili, ze organicky scintilator by mohl jit zaimprovizovat s pouzitim gelu na svicky a kulicek proti molum. (Svickovy gel je asi 95% kvalitniho parafinoveho oleje do lamp, a 5% polymeru co z toho udela ten gel. Neboli kdyz se ve vodni lazni rozpusti, melo by se to chovat jako mineralni olej. Naftalinovy kulicky jsou naftalen, co sice ma scintilacni ucinnost horsi nez anthracen, ale porad funguje docela slusne. V alkanech se rozpousti, takze by mel jit rozpustit i v tomhle gelu. Mohl by zaroven slouzit pro opticky kontakt s fotonasobicem, nebot tento se da vlozit do jeste rozpusteneho gelu. Tak by slo za malo penez udelat docela objemne senzory. Zaroven, diky vysokemu obsahu vodiku v gelu, by spolu s pridanim vhodneho v organice rozpustneho materialu s obsahem lithia nebo boru slo smes upravit na detekci neutronu. Takovy hybrid mezi kapalnym a pevnym plastovym scintilatorem. Otazkou je jak by to bylo citlive a jake spektralni rozliseni by z toho vylezlo, a jestli nejaky aditiva v tom gelu nebudou quenchovat scintilaci, ale na to asi odpovi az experiment.
(Svickovy gel by se rovnez mohl hodit jako nerozlevajici se alternativa transformatoroveho oleje pro vysokonapetove aparatury. Nebo, pokud je lehci nez voda (coz predpokladam), pro plovaky dalkove ovladanych ponorek (viz batyskaf Trieste - kapalina resp. gel je nestlacitelna, tedy nehrozi zborceni plovaku vnejsim tlakem), ev. pro zalevani jejich elektroniky jako jednak ochrana proti tlaku, dvak proti vniknuti morske vody. S pridanou vyhodou proti oleji nebo benzinu v tom, ze pri naruseni pouzdra nebude mit tendenci vytekat ven. Jeho mechanicke vlastnosti zaruci snadnou opravitelnost zarizeni a jeho pruhlednost umozni vizualni kontrolu zapojeni (napr. jestli se neco neuklepalo nebo jestli nevykazuje zmeny zabarveni odpovidajici lokalnimu prehrati).) Priklad MSDS k jednomu takovemu gelu zde: http://www.hollywoodcandles.com/Wax.htm
Jenom par myslenek...
On Thu, 16 Aug 2012, Jan Hrach wrote:
Ach jo, jedna ruka neví, co dělá druhá˙˙
Opravujeme zprávu Rádia Jerevan:
- jedná se o zrno smolince o objemu asi 1 cm^3, z metru splývá s pozadím (v radonovém sklepě brmlabu je pozadí požehnaně)
- toho času je v olověné nádobě s tloušťkou stěny kolem centimetru
- Geigery máme a měříme s nima, jeden je citlivý i na 40keV RTG, což se
taky hodí
- k jednomu jsem udělal výstup do zvukovky a přebastlil jsem shaddackův
kód, aby to detekovalo:
http://shaddack.twibright.com/projects/experiment_GeigerOnAPlane/ http://jenda.hrach.eu/brm/geiger.c
- stále jsem se ale neodhodlal k souboji s rrdtoolem, takže nemáme grafy
na webu
- jeden člověk docházející do brmlabu postavil gama spektrák ze
scintilačního krystalu
(nevím, kde ho sehnal) a fotonásobiče; sampluje to zvukovkou. Viděl jsem výsledky a je to *zatraceně* přesné (pomalu jak komerční
výrobek)
Jenda
On 16.8.2012 15:20, Tomáš Mudruňka wrote:
-------- Původní zpráva -------- Předmět: Re: Feedback: Geiger on a Plane Datum: 16.08.2012 14:06 Odesílatel: Thomas Shaddack shaddack@shaddack.mauriceward.com Adresát: Tomáš Mudruňka tomas@mudrunka.cz
navrhnul bych ionizacni komoru. neni to sice geiger, ale silnejsi
radiaci
zdetekuje a da se udelat z plechovky.
druha varianta je sehnat pres ebay nejakou trubici, pro tyhle ucely
vyhovi
jakakoliv, a zbastlit k ni jednoduchy high-voltage generator. navodu je
na
to na netu spousta, nebo muzete pouzit ten muj. pokud chcete jenom
overit
aktualni stav, muzu se nekdy stavit s vlastnim geigerem; sice nemeri a jenom dela zvuk, ale aktivnejsi veci najde dobre a je citlivy i na alfa (taky ta trubice byla odporne draha).
pak muzu prinest budik (voltmetr z letadla) s Ra-221 na ciferniku, jako referencni zaric, a podle nej zkalibrovat co je jeste ok (je to sice takova "arbitrary unit" ale pro bezne ucely postaci, nejsme byrokrati).
taky je otazka co je "pres caru". treba v iranu je oblast s natolik vysokym prirozenym pozadim, ze kdyby to byla elektrarna nebo laborator, musi se zavrit a dekontaminovat, a pritom tam uz tisice let zijou lidi a bez problemu. od bodovych zaricu klesa intenzita radiace se ctvercem vzdalenosti, takze taky zalezi na tom jestli ho nosis v kapse nebo
jestli
sedi nahore na skrini v rohu. u uranu bych jako hlavni "dalkove" riziko videl radon, ale jeden sutr ho moc neudela. kdyby jich bylo hodne tak
bych
kolem nich trochu vetral.
z beznejsich veci "pres caru" dohromady nic nebude, a to vcetne
takovyhle
sutru; nebezpecne nebudou pokud nebudou rozemlety do jidla (u prirodniho uranu je hlavni risk nefrotoxicita, a to je risk chemickeho charakteru;
je
asi stejne jedovaty jako olovo). pravdepodobnost ze nekdo prinese opravdovy zaric (spousta se toho pouziva ve zdravotnictvi nebo v
prumyslu,
spousta toho taky bude ruzne vyrazena), je sice nenulova ale dost mala.
idealni by byl detektor s velkymi scintilatorovymi krystaly, ale ty se shaneji blbe a jsou priserne drahe. na druhou stranu, kdyby se v podminkach hackerspace podarilo nechat narust vetsi krystaly opticke kvality treba jodidu sodneho, byl by to veliky technologicky prulom! (i kdyz pro detekci by stacily krystaly organicke, napr. necim dopovana pruhledna pryskyrice; ted mam nejaky mensi vedlejsi prijem takze bych
mel
poridit fotonasobic a trochu si pohrat. pokud nechcete merit spektra, organika by mela stacit. scintilator se da zimprovizovat i z
naftalinovych
kulicek proti molum, naftalen taky blika i kdyz obvykle se pouziva anthracen.)
...a jestli se toho sutru bojite, ja bych si ho milerad vzal... :D
stejne
tak pokud mate neco "nebezpecneho", at uz chemikalie (treba rtut) nebo zarice, taky jim muzu poskytnout domov.
chystam s kolegou vylet nekam na haldy a najit si trosicku rudy (at uz smolinec nebo nejake uranove slidy) na par experimentu...
jinak jestli chcete dobrej malej bezpecnej zaric, velice slusny na tohle jsou rucicky nebo ciferniky ze starych radiem malovanych hodin/budiku.
ted
uz nesvitej, nebot luminofor degradoval, ale ve vetesnictvich by se geigerem najit daly. asi si nekdy zajdu "na lov"... :) taky nektere keramiky (resp. glazury) z predvalecne doby obsahuji uran, zejmena
takove
ty jasne oranzove. mohlo by se to hodit treba na pokusy s reakci polovodicu na ionizujici zareni (resp. vybrat nejake soucastky co jsou schopne reagovat i na takhle nizke urovne). nebo na testovani detektoru, na overeni ze ta vec porad jeste funguje.
On Thu, 16 Aug 2012, [UTF-8] Tomáš Mudruňka wrote:
Cau, hele nevis nahodou, kde by se sehnal nejakej levnej, ale funkcni
Geiger.
Nejakej chytrak prines do brmlabu smolinec s tim, ze "ho prece nebude
mit
doma". A samozrejme ho umistil do mistnosti, kde se kolikrat sejde i
nekolik
desitek lidi. Rad bych, abysme meli nejakou metodu jak takovyhle veci
schovany
v brmlabu najit a posoudit, jestli to neni pres caru. Idealne pokud to
bude
mit na stupnici napsany co je este OK a co uz je moc :)
Nevis o necem?
Dik.
Harvie
Brmlab mailing list Brmlab@brmlab.cz http://brmlab.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/brmlab